Podle ústně tradované legendy se kolem roku 1345 vydal Karel IV. Lucemburský se silným vojskem proti slezskému knížeti Boleslavovi.
Boleslav ohrožoval město Vratislav, patřící království českému. Otec Karla IV., Jan Lucemburský, získal město darem od jeho bratra, vratislavského vévody Jindřicha VI. Ten, ač nemaje dědice, odmítl majetek pro hluboké nepřátelství bratrovi předat. Boleslav ale vládu koruny české nad Vratislaví neuznal, a tak musel císař Karel zajistit pořádek a vlastnická práva silou. Jeho výprava byla úspěšná - přinutil knížete Boleslava zavázat se smlouvou stát se poddaným koruny království českého jako jiná knížata. Zpáteční cestu Karel IV. využil k návštěvě Krakova a pro svolání pánů ze Slezska na sněm do Prahy.
Otce vlasti a jeho vojsko však ve Slezsku zaskočila velká voda. V důsledku silných a dlouhotrvajících dešťů se řeka Odra rozlila a zabránila císaři i jeho družině pokračovat v cestě. Nedobrovolně tak museli setrvat na území dnešního starého Zábřehu po několik dnů, než se řeka vrátila zpět do svého koryta. Odra zaplavovala území Zábřehu velmi často a způsobovala velké škody. Již název obce byl odvozen podle její polohy, rozprostírala se za tzv. vysokým břehem Odry - „za břehem“.
Aby panovníka náležitě uctili, přivítali ho usedlíci chlebem se solí a dlouhotrvajícím zvoněním kostelního zvonu. Karel IV. byl po tu dobu ubytován ve zdejší tvrzi, která bezprostředně sousedila s dřevěným kostelem sv. Marka. Z oken své komnaty měl výhled na rybník Konopný a na kostel. Vojsko se pak rozložilo kolem tvrze a rovněž využilo pohostinnosti místních obyvatel. Pro malou ves, čítající 32 usedlých, bylo velmi náročné postarat se o ubytování, a především pak o stravování císaře a celého početného vojska. Karel IV. ocenil tuto obětavost a na znamení vděčnosti za pohostinnost a za slavnostní „zvonivé“ přivítání věnoval zdejšímu kostelu „stříbrný zvon“.
Pro farnost a všechny občany to bylo velké vyznamenání a významná událost. Zvon se stal provždy velkou chloubou a vzácností zdejší farnosti.
Blíže v článku Arcidiecézní muzeum má nejstarší zvon, Jan Procházka, 29.5.2007.
Zvon byl jednou z dominant výstavy Sága moravských Přemyslovců, pořádané muzeem města Brna a Vlastivědným muzeem v Olomouci v létě loňského roku. Pro jeho výjimečnou hodnotu byl vystaven v samotné kapli Přemyslovského paláce, v areálu Arcidiecézního muzea v Olomouci. Na podzim pak putoval v rámci téže výstavy na brněnský hrad Špilberk, dnes je opět k vidění v Olomouci.
Boleslav ohrožoval město Vratislav, patřící království českému. Otec Karla IV., Jan Lucemburský, získal město darem od jeho bratra, vratislavského vévody Jindřicha VI. Ten, ač nemaje dědice, odmítl majetek pro hluboké nepřátelství bratrovi předat. Boleslav ale vládu koruny české nad Vratislaví neuznal, a tak musel císař Karel zajistit pořádek a vlastnická práva silou. Jeho výprava byla úspěšná - přinutil knížete Boleslava zavázat se smlouvou stát se poddaným koruny království českého jako jiná knížata. Zpáteční cestu Karel IV. využil k návštěvě Krakova a pro svolání pánů ze Slezska na sněm do Prahy.
Otce vlasti a jeho vojsko však ve Slezsku zaskočila velká voda. V důsledku silných a dlouhotrvajících dešťů se řeka Odra rozlila a zabránila císaři i jeho družině pokračovat v cestě. Nedobrovolně tak museli setrvat na území dnešního starého Zábřehu po několik dnů, než se řeka vrátila zpět do svého koryta. Odra zaplavovala území Zábřehu velmi často a způsobovala velké škody. Již název obce byl odvozen podle její polohy, rozprostírala se za tzv. vysokým břehem Odry - „za břehem“.
Aby panovníka náležitě uctili, přivítali ho usedlíci chlebem se solí a dlouhotrvajícím zvoněním kostelního zvonu. Karel IV. byl po tu dobu ubytován ve zdejší tvrzi, která bezprostředně sousedila s dřevěným kostelem sv. Marka. Z oken své komnaty měl výhled na rybník Konopný a na kostel. Vojsko se pak rozložilo kolem tvrze a rovněž využilo pohostinnosti místních obyvatel. Pro malou ves, čítající 32 usedlých, bylo velmi náročné postarat se o ubytování, a především pak o stravování císaře a celého početného vojska. Karel IV. ocenil tuto obětavost a na znamení vděčnosti za pohostinnost a za slavnostní „zvonivé“ přivítání věnoval zdejšímu kostelu „stříbrný zvon“.
Pro farnost a všechny občany to bylo velké vyznamenání a významná událost. Zvon se stal provždy velkou chloubou a vzácností zdejší farnosti.
Současnost
V současné době je domovem zvonu kostel Navštívení Panny Marie v Zábřehu, neboť v letech 1806-1811 byl původní starý dřevěný kostelík sv. Marka zbourán a na jeho místě vystavěn kostel nový. Zvon je kulturní památkou České republiky. Podle posledních poznatků se jedná o nejstarší zvon v naší zemi.Blíže v článku Arcidiecézní muzeum má nejstarší zvon, Jan Procházka, 29.5.2007.
Zvon byl jednou z dominant výstavy Sága moravských Přemyslovců, pořádané muzeem města Brna a Vlastivědným muzeem v Olomouci v létě loňského roku. Pro jeho výjimečnou hodnotu byl vystaven v samotné kapli Přemyslovského paláce, v areálu Arcidiecézního muzea v Olomouci. Na podzim pak putoval v rámci téže výstavy na brněnský hrad Špilberk, dnes je opět k vidění v Olomouci.
